Proč si vaši akci druhý den nikdo nepamatuje
Dáváte lidem totéž co všichni ostatní: bar, společnou fotku a dárek, který skončí v šuplíku. Nic z toho se nenatáčí, nic se nesdílí a nic nenese vaši značku dál.
Lidé jdou kolem
Fotostěna vypadá dvacet let stejně: plachta, opakované logo a fotoaparát. Nikdo na ni nestojí frontu a ti, kdo se zastaví, to dělají ze zdvořilosti.
Na akci člověka nezastaví dárek, ale to, že vidí něco, co nikdy neviděl. A pozná se to v prvních deseti minutách: buď je fronta, nebo nebude celý večer.
Obsah platíte vy
Najímáte fotografa a kameramana, abyste měli z akce záběry. To je obrácené pořadí: dobrý obsah vytvářejí lidé sami, když jim dáte důvod natáčet.
Atrakce, která se natáčí sama, vám ušetří polovinu produkce a navíc přinese pohled hosta, tedy ten, který se pak sdílí.
Vaše značka vydrží hodinu
Reklamní předměty se vyhazují. Taška, propiska a blok mají krátký život a obě strany to vědí.
Portrét hosta nevyhodí nikdo. Skončí na lednici nebo na stole v kanceláři a vaše logo cestuje s ním, aniž byste museli cokoli dalšího dělat.
Nic nemůžete měřit
Bez údajů účastníků není kampaň, není navazující komunikace a není prodej. Akce se smrskne na hezkou fotku a zprávu o návštěvnosti.
Za všechno, co po hostovi chcete, mu musíte něco dát. Když mu nabídnete památku, kterou chce, nechá vám e-mail, aniž byste ho z něj museli páčit.
Co stojí na jednom člověku, se nedá škálovat
Hlavní číslo programu, které stojí na jednom člověku, funguje pro dvacet lidí, kteří ho vidí zblízka, účtuje se po hodinách a nemůže být na třech akcích najednou. Když se povede, je to skvělé, ale nedá se to zopakovat.
Problém není talent, ale kalendář. Všechno, co stojí na jednom člověku, má strop.
Rozjet podnikání v akcích je drahé
Skoro každé podnikání v akcích potřebuje provozovnu, zásoby a lidi. Mezi počáteční investicí a prvním klientem uběhnou měsíce.
Výjimkou jsou formáty, které se vejdou do kufru auta: postaví se za dvacet minut, nepotřebují sklad a variabilní náklad je spotřební materiál, ne mzda.
